Během prvního ročníku se nám naskytla příležitost vycestovat na roční dobrovolnou službu do Bulharska. Neváhaly jsme dlouho a vycestovaly jsme do Staré Zagory k salesiánům (Salesiáni Dona Bosca), kteří působí v místní romské osadě. Stará Zagora je velké město uprostřed Bulharska a důležité ekonomické centrum. Salesiáni tu od roku 2008 pracují především s romskými dětmi – nabízí jim kroužky, oratoř a doučování. Od roku 2013 zde salesiáni staví nový kostel se vzdělávacím střediskem.
Machala
Na okraji města Stará Zagora se nachází romská osada, takzvaná machala, kde žije zhruba 25 tisíc Romů. V machale najdete školu, lékaře, poštu, obchody atd., takže obyvatelé nemají potřebu tuto čtvrť opouštět.
Co bylo náplní naší služby?
V rámci dobrovolnické služby jsme se zapojovaly do chodu střediska a všech služeb, které středisko nabízí. Práce byla velmi pestrá a každý den byl jiný. Doučovaly jsme děti, vedly pro ně zájmové činnosti jako jsou hra na kytaru, šití, vaření, výtvarka, sbor. O víkendech jsme pro děti chystaly hry a různé aktivity. Navštěvovaly jsme mladé maminky, které dříve chodily do střediska a nyní již mají děti. Věkový průměr maminek byl okolo 15 let. Společně se spolupracovníky od Salesiánů jsme pomáhaly řešit problémy těchto mladých matek. Další činností bylo, že jsme vedly setkání pro mládež ve věku 14 - 20 let, kde jsme předávaly mládeži své životní zkušenosti a snažily se je zapojit do chodu střediska. K naší práci patřila také příprava zimních a letních táborů pro romské a bulharské děti a mnoho dalšího.
Každý den byl jiný a ne vždy jsme zažívaly pozitivní okamžiky. V machale je i v dnešní době naprosto běžné, že se dívky vdávají ve 14ti letech. Někdy dívky samy utečou se svým manželem nebo je provdají rodiče. Dívky tak nemají žádnou motivaci chodit do školy a vzdělávat se. Bohužel se nezřídka stává, že dívky časem od rodiny utečou. Zjistí, že ještě nechtějí být matkami nebo že svého muže nemilují. Děti zde tak často vychovávají prarodiče…
Co nám služba dala?
Dobrovolná služba nám mnohé dala, jak po duchovní, tak po profesní stránce. Naučily jsme se být kreativní v řešení různých záležitostí, mít otevřenou mysl k pochopení druhých a dokázat se do nich vcítit. Při doučování dětí jsme se zlepšily v trpělivosti. Tuto zkušenost vnímáme jako největší školu. Také jsme se od dětí naučily vděčnosti a pokoře. Dobrovolná služba vás obohatí na celý život a všem ji doporučujeme.
Eliška Grygaříková a Veronika Kobzová, studentky bakalářského programu SocPed
