Cílem doktorského studijního programu Sociální pedagogika je připravit studenty (doktorandy) jednak na vědeckou práci v akademickém prostředí, zároveň i na profesní uplatnění mimo akademickou sféru. V rovině akademické dokáží absolventi studijního programu samostatně definovat vědní obor, vysvětlit aktuální trendy a poznatky oboru, aplikovat metody bádání na jevy každodenní sociální reality. Podstatnou součástí obsahu studijního programu je tendence ukotvovat vědecké poznání v interdisciplinárním přesahu. V rovině mimoakademické absolventi studijního programu dokáží uplatnit sociální dovednosti, které v rámci PhD studia získali prostřednictvím povinné zahraniční stáže a prostřednictvím realizovaných výstupů v povinně volitelných předmětech.
Pojetí sociální pedagogiky chápeme jako vědní obor (akademický rozměr) i jako pomáhající profesi (sociální rozměr). Vědecká příprava doktorandů vychází z idey propojení klasického akademického standardu (metodologické a teoretické ukotvení vědního oboru) a podpory gramotnosti doktorandů v přípravě na oblasti akčního výzkumu v žité profesní realitě. Doktorský studijní program reaguje na výše zmíněnou charakteristiku svým zaměřením na interdisciplinaritu v rámci sociálních věd, na ukotvení internacionalizace v podobě zahraničních stáží a konzultací se zahraničními experty, na zvýšení metodologické variability propojující kvantitativně i kvalitativně orientované paradigma výzkumu, na podporu aplikačních dovedností studentů oboru Sociální pedagogika, uplatnitelných v žité realitě cílových sociálních prostředí a cílových specifických skupin. Tmelícím prvkem výzkumných strategií je orientace na kritický sociální výzkum a specificky na formu participativních výzkumů. Důvodem této vize je působnost oboru Sociální pedagogika, který se zaměřuje na analýzu podmínek sociálního prostředí s cílem vytvářet edukační podněty pro kritické uvědomění a seberealizaci jedinců specifických speciálních skupin v jejich žité realitě.
Každý semestr v doktorském studijním programu musejí doktorandi absolvovat předmět „ Příprava disertační práce“a předmět „ Odborná orientace v oboru“.
Během standardní doby studia je vyžadováno, aby doktorand absolvoval níže uvedené aktivity směřující k rozvoji jeho akademických dovedností:
Dodržení standardní doby studia bylo podpořeno systémem tzv. milníků studia. Konkrétně se jedná o obhajobu projektu disertace, která se koná po druhém semestru studia, obhajobu tezí disertační práce, která se koná po šestém semestru studia, obhajobu disertační práce, která se koná po osmém semestru studia. Studenti jsou navíc průběžně vzděláváni od prvního semestru prostřednictvím metodologických workshopů a předmětů svého doktorského studia. Pedagogické kompetence získávají svou výukovou činností, lektorováním outdoorových kurzů na katedře, participací na výzkumných projektech, případně jejich řešením. Tyto aspekty vedou k navýšení akademických dovedností studentů a tím i k rychlejšímu dokončení disertační práce. Studenti jsou finančně motivováni k publikační činnosti podle pravidel, která každý rok vyhlašuje vedoucí katedry. Zajímavou variantou pro všechny studenty je nabídka externí (převážně lektorská) spolupráce i po absolvování doktorského studia. Právě dosažení doktorátu otevírá lepší možnosti k participaci v rámci výzkumných nebo výukových projektů katedry.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
Povinné předměty: předmět Příprava dizertační práce si zapisují studenti 8x, tedy celkem splní 120 kreditů. Předmět Odborná aktivita v oboru si studenti zapisují 8x, tedy celkem splní 40 kreditů.
Povinně volitelné předměty: studenti si volí z nabídky PV předmětů 2 předměty v celkové hodnotě 14 kreditů. Zbývající kredity (9 kreditů) si studenti doplní z nabídky volitelných předmětů z jiných doktorských studijních programů.
Praxe doktorandů má specifický charakter, který je založený na rozvíjení výzkumných a oborově vědních dovedností a znalostí. Tento charakter praxe je zesílený pravidelnou zpětnovazební reflexí pod patronací školitelů a garanta studijního programu. V kurikulu studia a ve studijních příležitostech na katedře jsou zastoupeny četné, na praxi orientované, aktivity. Praktické zkušenosti doktorandi získají v samotné výuce a na outdoorových kurzech v pozici lektorů, dále účastí na projektech členů katedry, případně při organizaci vzdělávacích akcí (například již tradiční patnáctileté konání Symposia katedry) v pozici organizátorů. Do prakticky ukotvených předmětů řadíme i internacionalizační předmět „ Výzkumná stáž v zahraničí“.
V rámci psaní disertace se hlavní informační tok týká osobních (nebo online) konzultací mezi studentem a jeho školitelem, případně konzultantem. V rámci tzv. milníků studia pravidelně dochází ke zpětnovazebnímu hodnocení akademického pokroku doktorandů na veřejném fóru. Garant studijního oboru navíc spolupracuje se členy Oborové rady, kde konzultuje průběh studia jednotlivých doktorandů. Doktorandi rozvíjejí své odborné kompetence rovněž prostřednictvím výukové činnosti, stáží, účastí na konferencích, metodologických workshopech. Ke studiu se doktorandi vyjadřují v rámci pravidelných setkání s garantem studijního oboru, v rámci setkání se svými školiteli a konzultanty, v rámci porad katedry.
V současnosti vzniká nový evaluační systém, který bude rozvíjet víceúrovňovou komunikaci školitelů a doktorandů napříč příbuznými obory. Konkrétně se jedná o spolupráci kateder v tzv. druhém evaluačním clusteru (KSoP, IVIV, KSP). Kromě této možnosti se o motivaci školitelů stará zejména garant studijního oboru. Předpokládáme, že samotní školitelé považují svou pracovní pozici za prestižní. Mezi nástroje hodnocení používáme ústní a písemné konzultace, časové plány, recenzní posudky k publikačním výstupům, pravidelná školení prezentačních a metodologických dovedností studentů, která jsou reflektována.
První částí státní doktorské zkoušky je rozprava o tezích disertační práce, na které klade Oborová rada následující požadavky:
Teze disertační práce představují výtah podstatných částí připravované disertační práce, tj. obsahují zpravidla vymezení řešené problematiky a definici základních pojmů; shrnutí dosavadního stavu poznání či řešení; popis výzkumné metodologie; prezentaci průběžných výsledků; formulace pracovních závěrů včetně výhledu na finalizaci disertační práce. Teze disertační práce jsou psány v jazyce v českém, slovenském nebo anglickém. Jejich rozsah je 20-40 normostran, tj. 36000-72000 znaků včetně mezer. Jsou připraveny v souladu s požadavky citační normy APA. Teze disertační práce musí být odevzdány před podáním přihlášky ke státní doktorské zkoušce v počtu 10 výtisků.
Druhou částí státní doktorské zkoušky je rozprava, při níž jsou ověřovány znalosti a dovednosti studentů zaměřené
na tyto tematické okruhy:
Samotná obhajoba disertační práce probíhá po státní doktorské zkoušce v samotném závěru studia a řídí se Studijním a zkušebním řádem MU.
Uplatnění absolventů se prioritně předpokládá v akademickém prostředí, konkrétně v oblasti sociálních věd. Tuto oblast reprezentují katedry sociální pedagogiky nebo katedry pedagogiky na pedagogických, filozofických, přírodovědeckých a ostatních fakultách s výukou pedagogických disciplín. Sociální pedagogové jsou připravováni pro činnosti výchovné, poradenské, resocializační, plánovací a organizační. Další uplatnění absolventů tak předpokládáme v různých vzdělávacích organizacích a výzkumných (vývojových) pracovištích, v oblasti sociálního poradenství, volného času, managmentu, v neziskovém sektoru, resortech ministerstev školství, spravedlnosti, vnitra a ve školní praxi.
Garant doktorského studia
| telefon: | 549 49 5695 |
|---|---|
| e‑mail: |
|