Mise: „sjezd divokých vod česko-budějovického kanálu“ proběhla úspěšně. Tedy, alespoň ve většině případů – pár odpadlíkům jsme pomohli na břeh do bezpečí a všichni jsme výzvu ve zdraví přežili. Co by to bylo za socpedí kurz, kdybychom nevystoupili z komfortní zóny! (Tentokrát malebně opředené skalkami a lety konipasů.)
Chvílemi nevlídné počasí ani zdaleka nemohlo zabránit radostné kamarádské atmosféře, v níž nebyl poznat rozdíl mezi studujícími různých ročníků bakalářského či magisterského studia – všichni jsme společně fungovali jako banda starých známých. Právě to je totiž pro vodák příznačné. Během ostatních kurzů většinou trávíme program s kolegy z našich ročníků a na volný čas nás neužije. Tady je daný pouze program plavby a ve zbylém čase máme takřka neomezené možnosti. Snad i díky tomu si odnášíme zážitky, na které se nezapomíná.
Autoři: Ludmila Rousová, Matěj Slováček
účastníci kurzu v 1. ročníku studia