American dream: Otevírání možností před nemožnostmi

8. ledna 2019

Dne 2. 11. 2018 se skupina našich studentů (Markéta Sedláková, David Košatka, Michal Černý a Štefan Grinvalský) vydala na krátkodobou zahraniční stáž na University of Minnesota. V Americe strávili celkem 10 dní a v následujícím textu můžete získat inspiraci, co taková cesta obnáší a jak ji vnímají samotní účastníci výjezdu.

Prolog

Na University of Minnesota (dále UMN) jsem poprvé vycestovala díky kontaktům Evy Janebové v létě 2016. Byla to moje první cesta za oceán, první studium na zahraniční univerzitě a první skvělá zkušenost s dlouhodobějším žitím ve městě, které má výrazný interkulturní charakter. Další rok jsem svoji zahraniční stáž v rámci doktorského studia opět namířila do Minnesoty. Pozitivní zkušenosti a velká podpora od místních akademiků nás s Evou přivedly na myšlenku rozšířit tuto příležitost i pro ostatní studenty a studentky Pedagogické fakulty MU. Velkou inspirací nám také byl Scott Waring z University of Central Florida, který podniká krátkodobé studijní stáže se svými studenty pravidelně každý rok. UMN je jednou z předních univerzit v oblasti internacionalizace a já jsem byla fascinována jejich vstřícným a přátelským přístupem k zahraničním studentům.

Když jsem se rozhodla zorganizovat stáž (ano, ze začátku jsem vůbec nedomyslela, jak to bude náročné na přípravu a logistiku), měla jsem několik cílů naší výpravy. Chtěla jsem se podívat do místních škol a hledat inspiraci a paralely s naším vzdělávacím systémem. Dále jsem se snažila naplánovat nějaké akademické přednášky zaměřené na interkulturní vzdělávání a podporu kulturních kompetencí a v neposlední řadě využít kontaktů s kolegy z UMN pro konzultace našich závěrečných (disertačních) prací. 10 dní je možná krátká doba, ale já jsem ráda, že už víme, že je to reálné a osobně doufám, že se podobných cest, ať už do Ameriky nebo na jiné zahraniční univerzity, bude u nás na katedře konat co možná nejvíce. Já si podobných zahraničních zkušeností velmi vážím a věřím, že mi nejen profesně, ale hlavně osobnostně otevírají možnosti před nemožnostmi.”

Markéta Sedláková, doktorandka na katedře SocPed

Cesta tam a zase zpátky

Po brzké ranní cestě vlakem do Vídně a mezipřistání v Amsterdamu jsme konečně po několikahodinové cestě ve 20:00 místního času dosedli s naším letadlem na letiště Saint Paul v Minneapolis. Jen co jsme opustili letištní halu, otevřel se pro některé z nás zcela nový svět.

Už při prvním setkání jsme se příjemně pozastavili nad tím, jak se místní akademici připravili na náš příjezd. Krátké bio každého z nás, které jsme zaslali několik dní před odletem, bylo důkladně přečteno a kromě jmen znali všichni i naše zaměření výzkumných prací, což bylo příjemným a nenuceným otvírákem konverzace. Právě zde jsme si plně uvědomili, jak významnou roli hraje, když se připravíte na setkání s někým, koho vidíte poprvé.

Značnou část našeho programu tvořily návštěvy místních škol. Edukační exkurz do často odlišného vzdělávacího (inkluzivního) mindsetu nám umožnil vidět diferencovanou projektovou výuku zaměřenou na individuální pokroky každého žáka.  

Nahlédnout za oponu amerického vzdělávání bylo zkušeností bezesporu zajímavou. O to více si také nyní vážím našeho vzdělávacího systému, který i přesto, že je zadarmo, je na velmi vysoké úrovni. Studenti v USA se totiž kvůli svým studiím zadlužují i na několik let. Co se samotné výuky týče, učitel na mne působil spíše jako průvodce než obávaná autorita. Důraz na výchovu leaderů a individuálních osobností byl patrný na každém kroku. O pozitivní afirmace na nejrůznějších plakátech, obrázcích či samolepkách jsme doslova zakopávali. Ale co je hlavní, fungovalo to! Já osobně jsem se v takovém prostředí cítil příjemně a několik plakátu jsem si i vyfotil.

David Košatka, student 3. ročníku bakalářského studia

V rámci akademických přednášek jsme se vzdělávali v oblasti interkulturních kompetencí. Absolvovali jsme přednášku zaměřenou na neurokognitivní vědy ve vzdělávání, která vysvětlovala fungování mozku při střetu s kulturní diverzitou. Dále jsme měli možnost studovat vybrané komunity původních obyvatelů Ameriky ve vztahu k aktuálním (vzdělávacím) problémům této minoritní populace. Ty jsou v mnohém podobné se situací ve vyloučených lokalitách v našich zeměpisných podmínkách.

Kolegové z UMN pro nás připravili i bohatý doprovodný program. Spolu s místními studenty jsme navštívili univerzitní ligu v ženském hokeji; místní galerie a muzea a měli jsme společný oběd s účastníky Fulbrightova zahraničního stipendia.

Naši cestu jsme zakončili účastí na sympoziu věnovaném odkazu Josefa Mestenhausera, průkopníka interkulturního vzdělávání, který, jakožto absolvent Karlovy univerzity, zanechal na UMN významnou českou stopu. Díky za to.    

Sečteno podtrženo, s klidným srdcem můžeme konstatovat, že jsme z těch 10 intenzivních dní, které jsme měli k dispozici, vyždímali maximum. Nyní se, s vděkem za tuto zahraniční zkušenost, pokusíme trochu té Ameriky (té, která nám připadala přínosná) implementovat také u nás. Amerika může být dream, ale je jen na každém z nás v jaké formě si jej necháme zdát.

Poděkování patří Pedagogické fakultě MU za finanční podporu (stipendium na zahraniční mobilitu), Centru zahraničních studií (za stipendium na letenky) a všem kolegům na UMN, kteří umožnil náš výjezd.

Pokud si chcete o naší cestě přečíst další zajímavé postřehy, podívejte se na článek, který napsal Michal Černý: Několik, hlavně pedagogických, střípků z Minneapolis

David Košatka, student 3. ročníku bakalářského studia                                                                      Markéta Sedláková, doktorandka na katedře SocPed

Sdílení článku

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info