Lyžák tak trochu jinak
Jsme studenti sociální pedagogiky, proto tento kurz neměl za cíl naučit nás jen lyžovat, ale také vytvářet metodiku podobných kurzů, ověřit si vlastní schopnosti, jak fyzické, tak psychické a hlavně posunout se opět o krůček dál ve schopnosti vést kolektiv zábavnou a při tom seberozvíjející formou. Každý z lektorů kurzu zde měl svou neocenitelnou hodnotu. Ať už to bylo pozitivním přístupem, schopností naslouchat a být oporou nebo nabídkou velmi zajímavého programu.
Mnohé zasáhla hra inspirovaná Helen Kellerovou, která před svým druhým rokem ztratila sluch i zrak, a přesto dokázala jako první s tímto handicapem vystudovat Harvard. Díky jejímu příkladu jsme si mohli vyzkoušet, jaké to je dorozumívat se beze slov, bez zraku, pouze hmatem. Pro další bylo nejzásadnější cvičení vyhrabávání člověka zasypaného lavinou. Jak se kdo v krizové a velmi stresující situaci zachoval, nám mohlo opět vypovědět mnohé o našich limitech či rezervách.
Večery strávené za zvuků kytary nebo výlet na sněžnicích byly krásným protikladem k situacím, kdy jsme si sáhli na dno. Měli jsme štěstí, že nám takřka po celý týden svítilo slunce a sněhu byl dostatek, takže chata Barborka nám nabídla vynikající prostředí pro to, abychom si mohli užít jak nádhernou přírodu, tak poznávání sebe sama i svých spolužáků. Jak každý z nás tuto příležitost využil, už na druhou stranu také vypovídá opět něco o nás samých. Nezbývá než na závěr s hlubokým respektem poděkovat všem, kteří pro nás tento kurz připravili!
Autor: Hynek Helmich
