Moje pracovní a srdeční stáž (centrum života mládeže Přístav)

Loni přesně touto dobou jsem stála před rozhodnutím, co dál. Studovala jsem první ročník magisterského studia a říkala jsem si, že bych ráda získala větší vhled do praxe nebo vyjela do zahraničí. Tušila jsem, že právě teď je ideální čas na změnu! Svou myšlenku jsem jen tak nezahodila, zjišťovala jsem si možnosti, ptala se a rozhlížela se kolem sebe. (A vyplatilo se!) Stáž v oboru zvítězila nad Erasmem a já aktuálně pracuji v centru mládeže v Rajnochovicích. A je to pro mně opravdu životní zkušenost!

Nabídka, která se nedala odmítnout

Když jsem stála před rozhodnutím, zda odjet na Erasmus nebo raději zvolit pracovní stáž, hodně jsem váhala. Přece jen vyjet studijně do zahraničí je skvělá příležitost, která  stojí za to! Sama jsem již Erasmus absolvovala při bakalářském studiu, ověřila jsem si to tedy na vlastní kůži. , Nakonec jsem ale dostala tak skvělou nabídku, že se prostě nedala odmítnout.

Oslovili mě z Rajnochovic, kde funguje Arcibiskupské centrum života mládeže Přístav.  Přístav je místo, kam mohou docházet mladí lidé, převážně z olomoucké arcidiecéze (což je něco jako kraj v církevním „územním plánu“). Fungujeme jak přes týden, tak i o víkendu. Návštěvníci sem mohou přijet strávit trochu času v tichu a klidu, pomoci s prací kolem domu nebo dojet cíleně na některou z akcí, které pořádáme. Každý víkend tu máme nějaký program! Nabízíme tématické víkendy, duchovní obnovy a podobně, ale třeba i dvouletý animátorský kurz atd. Přes léto jsou tu pak tábory, pobyty a mnoho dalšího. Moje stáž je plánovaná na rok, nyní jsem v polovině, ale je možné, že se ještě protáhne o další rok.

“Moje nová rodina”

A teď k tomu, co tady dělám já jako SocPed! 😊 O chod domu a všechny akce, které tu probíhají, se stará stálý tým 4 lidí a dvou kněžích. Žijeme tady v takové menší komunitě, ale říkáme tomu spíš naše nová rodina. Jsme tu dvě holky a dva kluci. Každý z nás má zodpovědnost za určitý úsek. Dva zodpovídají za chod domu a kuchyně a další dva, - já a můj kolega,  jsme zodpovědní za program na akcích, programech, za propagaci a komunikaci s okolím.

Moje práce tady se tedy nejvíce týká volnočasové pedagogiky. A to je přesně oblast, které jsem se hodně věnovala i při studiu.

Teorie jako základ pro praxi

Naplňuje mě, že skrze trávení volného času toho mohu lidem mnoho předat. A funguje to i opačně. Značnou část  svého času věnuji vymýšlení zajímavých programů, aktivit a her. A díky tomu všemu tady jsem pochopila spoustu věcí, které jsem se na SocPedu naučila. Bez teoretického základu, který mi studium dalo, bych nebyla schopna svoji práci dělat tak kvalitně. Stejně tak jsem ocenila i lekce osobnostně sociálního rozvoje. Ti, kteří k nám přijíždějí, totiž často potřebují jen prosté naslouchání. Aby s nimi někdo mluvil a byl tu pro ně. A i to je moje práce. Je krásné vidět, když to funguje a pomáhá.

Každý den si ověřuji, že zpátky se mi vrací to, co do toho dám. To platí ve studiu i v práci. Možná někdy ztrácíte motivaci dál studovat. I mě se to stalo. Stačil ale půlrok v Rajnochovicích a já jsem si uvědomila, že náš obor a jeho studium má smysl a jak moc mě to baví! Jsem zvědavá, co mi přinese ten další půlrok tady.

Zatím vám všem moc přeji, aby jste taky našli něco, v čem budete šťastni. A kde budete dělat šťastnými i lidi kolem vás.

Jednou SocPed, navždy SocPed!

Monika Hamplová, studentka magisterského studia