Co si pod ním představíte? Co považujete za smysluplné aktivity, které děláte? Domnívám se, že pokud ve svém životě najdeme věci, které nás dělají šťastnými, pak neztratíme chuť dělat je dál. Někteří lidé z praxe, kteří učí celý život, mají třeba trochu jiný názor, ale domnívám se, že člověk, který jednou objeví chuť a nadšení pro vzdělávání žáků a studentů, neztratí ji. Je naprosto v pořádku někdy nemít den, nebo týden, ale pokud už nemáme svůj měsíc, měli bychom nad tím zapřemýšlet.
Time-management a okýnko na vydechnutí
Myslete na to, že je důležité mít uspokojené své základní potřeby. Teď možná někomu proběhne hlavou – Vždyť to je jasný ne? Ale ono to zase tak „jasný“ být nemusí. Často se mi stane, že si nestihnu naplánovat odpočinek. Zní to zvláštně, ale ač si myslím, že mám skvěle zvládnutý svůj time-management a všechno stíhám, tak mi nedojde, že si musím nechat okénko na vydechnutí. Někdy se stane, že to okénko sice naplánované je, ale i v tento čas mi něco neustále běží hlavou, a nedokážu se na to „nicnedělání“ soustředit. Spěte, pijte (vodu), hýbejte se a odpočívejte – aktivně i pasivně.
Emoce
Může toho na nás být moc, můžeme mít těžký den, ale nesmí se to odrazit na naší výuce. My jako učitelé a doučovatelé, jako lidé, kteří jsou vzorem pro jejich žáky, musíme často naše emoce potlačovat. I žáci nemají své dny, ale ti se to většinou před námi nepokouší nijak skrýt. Když na vaše doučování přijde mrzutý žák, tak se to pokuste změnit, ale pokud to nejde, tak to hoďte za hlavu a svou dobrou náladu si nenechte vzít. Zkrátka nemá svůj den, a proto mějte na paměti, že i vy nemáte každý den úsměv od ucha k uchu. Jiná situace nastane, když žák „nemá náladu“ každou vaši společnou hodinu, pak je na místě se o to začít více zajímat.
Když jsem byla v roli asistenta pedagoga na jedné ZŠ v Brně v rámci své první praxe v bakalářském studiu, tak mé provázející učitelce zemřela maminka. V dané situaci nešlo nic dělat. Nešlo to hodit za hlavu. Ujistili jsme ji, že to bez ní všechno zvládneme a ona může jít domů. Já jsem ve třídě zůstala celý den bez paní učitelky s celou třídou prvňáčků a k ruce mi byly ostatní vyučující, na které jsem se mohla kdykoliv obrátit.
Sebemotivace
Se sebemotivací je spojené také plánování. Umět si naplánovat věci, které se reálně dají stihnout je klíčem k úspěchu. Den má jen 24 hodin. Já bych si občas přála, aby ten můj měl aspoň ještě jednou tolik, načež mi můj muž odpoví, že bych si napěchovala svůj diář úplně stejně jako nyní. Motivaci můžete ztratit hned při prvním pohledu na denní TO-DO list nebo do vašeho diáře. Je více možností, jak si správně den a dané aktivity v něm naplánovat, ale vracím se o několik odstavců zpět a připomínám důležitost plánovaní pauz a odpočinkových okének. Někoho takové psaní věcí, které musí v daný den splnit, může stresovat, a proto chci zmínit, že to není vaše povinnost si něco takového začít psát. Každý si musí přijít na vlastní způsob toho, jak plánovat, anebo naopak dny neplánovat a nechat je plynout. Můžete si naplánovat celou hodinu doučování, ale nakonec může dopadnout úplně jinak. Učte se pracovat se změnami plánu a improvizujte – to vše využijete i ve vaší výuce.
Odměňujte (se)
Odměňujte se a odměňujte i své žáky. Odměna. Co to je? Co to může být? Jak můžu odměnit sebe? A odměňuji se vůbec za něco? Máme za sebou zkouškové, které pro většinu z nás bylo náročné. A jak jsme se za to odměnili? Dopřejte a dopřávejte si věci a činnosti, které máte rádi. Nemusíte nutně něco zvládnout, abyste se za to museli odměnit. Udělejte si něčím radost právě proto, že je dneska středa, že zvládáte každý den vstát, pracovat a učit se, že víte, proč dané činnosti denně děláte. Dejte i vašim žákům pocit, že se nemusí odměňovat „za něco“. Poskytněte jim zpětnou vazbu za dané aktivity, které společně děláte – to je bude motivovat v cestě dál. Ve spojitosti s tímto podtématem doporučuji zhlédnutí následujícího TED Talk: Rita Pierson: Every kid needs a champion. Video sice putuje po internetu už 9 let, ale myslím si, že se stále nemuselo ke všem z nás dostat.
Zkuste to pozitivně
Je důležité zmínit, že způsob jakým danou aktivitu uvedu a namotivuju tak žáky, se promítne na jejich postoji k ní. Pokud řeknu: „Tak dneska budeme zase procvičovat pády, je to hrůza, já vím, ale musíte se to naučit, budeme na to psát test,“ tak asi dva metry do výšky skákat nebudou. Když představuji danou činnost, měla bych užívat fráze a slovní spojení, které žáky „zvednou ze židlí“ a kterými přitáhnu jejich pozornost. Samozřejmě uznávám, že všechny aktivity, na nichž s žáky pracujeme, nejsou hravé a zábavné, ale je potřeba je střídat, vysvětlovat jim, proč děláme právě dané cvičení apod. Smysluplnost bude téma jednoho z nadcházejících článků, proto nechci příliš zabíhat do detailů, přesto zdůrazním, že právě ona je základním pilířem naší motivace.
A jsme na konci. Pevně doufám, že jste si alespoň na jednu z výše uvedených otázek odpověděli, nebo se o to třeba pokusíte. Zalézt s teplým čajem pod deku a zapnout Netflix je samozřejmě příjemné, ale je důležité mít ve svých aktivitách balanc. Pro inspiraci sem na závěr přidávám odkaz na část audioknihy, která by mohla některé z vás namotivovat: Mark Manson | Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le.
Tak zase příště!
Nela Merva
Taky nemáš čas? Tak zapni kameru a doučuj online!