Očima studentů: V druhém ročníku bakalářského studia jsem v rámci programu Erasmus+ vyrazila studovat spolu se svými třemi spolužačkami na jeden semestr do dánského města Odense na University College Lillebaelt.
V Odense byla výuka specifická oproti jiným studijním pobytům v tom, že jsme si sami nevybíraly předměty, ale dostaly jsme je přidělené. Po celý semestr jsme totiž byly součástí mezinárodní třídy, kam s námi chodili spolužáci nejen z celé Evropy, ale i z Jižní Ameriky. Semestr se dělil na dvě části. V první jsme měli teoretické a praktické předměty např. dramatickou výchovu, komunikaci, různé sportovní aktivity v tělocvičně a exkurze do odborných zařízení. V druhé části jsme byli rozděleni do skupin napůl se spolužáky ze třídy a se studenty z technické univerzity, a to v rámci projektu Building Interfaces for Social Inclusion. Ten pořádá univerzita pravidelně spolu s místní technickou univerzitou - studenti v něm vytváří návrhy reálných projektů na podporu inkluze v různých zařízeních.
Bylo nám přiděleno sociální zařízení a v něm jsme měli vymyslet nějakou technickou vychytávku. Naše skupina pracovala v Domově pro mladé mentálně handicapované. Vytvořili jsme pro ně aplikaci - sociální síť, v rámci které spolu mohli lidé ze zařízení komunikovat. My, jakožto sociální pedagogové, jsme přispívali k sociální části a druhá polovina skupiny z technické univerzity vytvářela aplikaci a věnovala se technickým záležitostem. Výsledky jsme prezentovali na jarmarku projektů.
Před výjezdem jsem měla velký strach, jestli to proběhne v pořádku, ale věděla jsem, že nás tam jede více, takže jsem doufala, že to s holkami nějak zvládneme. Zlepšení angličtiny jsem na sobě cítila po prvním měsíci, rozmluvila jsem se tam, protože jsem najednou byla nucena v angličtině např. prezentovat. Práce ve skupinách, kde jsme mluvili také anglicky s lidmi z jiného kulturního prostředí, pro mě byla velmi osvěžující a poučná, ale zároveň i kvůli angličtině náročná. Z těchto zkušeností čerpám dodnes. Dánsko je země, kde je velmi rozvinutá inkluze, zabývají se tímto tématem již velmi dlouho a inkluze je tam na denním pořádku, takže uvidíte např. handicapovaného kuchaře ve školní menze a nepřijde vám na tom nic zvláštního.
V rámci semestru se naskytl i prostor pro cestování, my osobně jsme hodně stopovaly v blízkém okolí a také jsme si koupily velmi levnou letenku do Švédska. Od školy jsme dostaly kolo, protože v Dánsku jsou velmi rozsáhlé cyklostezky a na kole jezdí téměř úplně všichni. Kolo jsme využily také k výletům. V Dánsku je velmi proměnlivé počasí, Dánové proto mají přísloví: „Neexistuje špatné počasí, ale jen špatně oblečený člověk.”
Pokud chcete během studia prožít něco, na co nikdy nezapomenete, a podívat se na to, jak věci fungují v jiných zemích, určitě vám výjezd doporučuji, dostanete stipendium od Evropské unie, které vám usnadní život v zahraničí.
Můj článek o jednom konkrétním stopovacím výletu v rámci Erasmu v Dánsku najdete zde: https://stopujemevychod.cz/narodni-park-thy-v-dansku/
Podrobnosti o tom, kam můžete přes katedru vyjet, najdete zde: Vyjeďte do zahraničí!
Monika Fischerová, absolventka bakalářského studia
Může být vzájemné poznávání kultur i zábava? “Operace” prováděné týmem projektu #SCZUK dokládají, že je to rozhodně možné. Za naší aktivitou stála původně myšlenka, aby se na Masarykově univerzitě cítili nově příchozí studující z Ukrajiny jako doma.
Jak může osobní příběh změnit náš pohled na vzdělávání? Živá knihovna, která proběhla v Patio, nabídla jedinečnou příležitost poslechnout si příběhy queer lidí a zamyslet se nad inkluzí ve školách.
