HISTORYcké SMYLníky na Pradědu 2019

5. března 2019

Očima studentů: Sněhuláci, sněženky, machři a snowboarďáci na Pradědu aneb reportáž ze zimního kurzu.

Aneb jak dát akci takový název, aby studenti očekávali všechno, jen ne klasický lyžařský kurz. I letos vyrazil první ročník na Zimní kurz, jak to probíhalo se dočtete v našem článku.

Vyhlídky na sníh. Jsou v nedohlednu (?)

Sychravá neděle 3. února 2019, přicházím na sraz za naší fakultou. V pravé ruce svírám běžky a kapuci mi skrápí déšť. Vyhlídky na kvalitní zimní sport jsou v nedohlednu. Více optimismu by se snad našlo i v Pandořině skříňce. Tato nálada ale není hodna SocPeda! Proto se již brzy s nadšením hrneme do autobusu. Směr: sever Moravy. Po několika hodinách jízdy jsme téměř na místě. Nadšeně konstatuji, že sněhem se tu rozhodně nešetřilo. Nejtěžší věci cpeme do rolby a se zbytkem kráčíme po svých. Míjíme svahy a mnozí z nás se těší, až je pokoří. Po několika minutách konečně vstupujeme do Barborky – naší chaty, kde v rekordním čase obsazujeme pokoje, abychom se brzy mohli vrhnout na kvalitní, nám zatím neznámý program. Program historických výročí – historických smylníků, které se budou prolínat celým týdnem. K tomu směřovala i nejvýraznější část tématu a to bylo každovečerní zakončení krátkou scénkou v podání našich lektorů. Nesrozumitelné scénky s matoucí pantomimou a zavádějícími kostýmy vždy obsahovaly nějaká vodítka, podle kterých jsme jako diváci mohli přijít na to, o jakou událost se jedná. Své tipy, kde se mimo jiné objevovaly věci jako výročí založení pivovaru Staropramen, nebo založení Červeného kříže, jsme mohli celou noc házet do krabičky s příhodným názvem “IS-odevzdávárna”.

Prozkoumáváme blízké okolí na běžkách, lyžích, snowboardech ...

Následující dny se pak z většiny nesou ve sportovním duchu. Naše rozdělení na sněhuláky, sněženky, machry a snowboarďáky nám umožňovalo individuální přístup lektorů a lektorek při práci ve zdokonalování našich technik.

Vedle ostřílených (s)jezdců se každý den vydává na průzkum okolí i malá skupina běžkařů. Od  zdolávání kopců na lyžích si s nimi jedeme odpočinout na celodenní běžkovýlet na Červenohorské sedlo vzdálené dobrých 12 kilometrů.  Naši skupinu vedli ostřílení lektoři Veru Nýdrlová a Dušan Klapko. V půlce cesty jsme doplnili energii česnečkou, borůvkovými knedlíky a pokračovali dál v cestě - kochat se výhledy.

Sněžnice, bezpečnost, zábava a rodinná atmosféra

Dalším zážitkem v tomto týdnu byl výlet na sněžnicích údolím Bílé Opavy. Zamrzlé vodopády a úzké ledové stezky, kterými nás provedl matador Petr Soják, byly spolu se zastávkou v Karlově studánce příjemným zpestřením celého týdne.

Zdokonalování našich schopností spočívalo i v oblasti bezpečnosti. Proto jsme jedno celé odpoledne strávili nácvikem lavinové bezpečnosti, na kterou nikdo z nás nezapomene. Jejím vrcholem totiž byla i praktická část, a to vykopání dvou statečných lektorů Dejva a Markét z “laviny”, které bylo součástí večerního programu. Samozřejmě jsme dopředu nic nevěděli. Aneb zážitková pedagogika v praxi.

A jelikož si po učení a výkonu musí každý odpočinout, za zpěvu a zvuku kytary jsme mohli jeden večer strávit přímo na Pradědu, kde nás navštívil i samotný pan děkan. Rodinnou atmosféru doplnil i příjezd studentů druhého ročníku. Závěrečný den jsme zakončili maškarním lyžováním. Na svahu se projížděl slon, smrtka, Pikachu, nebo kovbojové a to se jen tak často nevidí. Tímto jsme uzavřeli náš výlet do hor, kde jsme získali teoretické poznatky, ale především praktické zkušenosti a vyzkoušeli si spoustu nových věcí. A hlavně jsme získali zážitky.

Vojtěch Dobeš, student 1. ročníku bakalářského studia

Sdílení článku

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info