Letní škola doučování ve stylu kouzelnické školy v Bradavicích

Koordinátorky MUNI POMÁHÁ ve spolupráci s katedrou SocPed zrealizovaly v rámci projektu Letní škola doučování dva turnusy letní příměstské školy doučování, které se uskutečnily v prostorách brněnské univerzity. Na akci doučovali nejen dobrovolníci napříč různými studijními obory, ale také několik učitelů z praxe. Letní škola vznikla jako reakce na prohlubující se nerovnosti ve vzdělávání v důsledku covidové pandemie. „Již během tohoto jara jsem cítila, že je potřeba podpořit individuální doučování, kterému se naši dobrovolníci dlouhodobě věnují, spojit síly a uspořádat letní školu doučování,“ říká ke vzniku akce koordinátorka MUNI POMÁHÁ Daniela Niebauerová. Hlavním cílem projektu bylo probudit v dětech ze sociálně znevýhodněných rodin radost z učení a zvýšit motivaci k sebe-vzdělávání. Pilotního projektu se zúčastnilo 40 dětí. Jednalo se o registrované rodiny, ve kterých doučují v rámci svých praxí již několik desítek let studenti Pedagogické fakulty MU (děti ze sociálně znevýhodněných rodin, děti cizinců, z SOS vesniček, z neúplných či pěstounských rodin).

Letní škola byla tematicky zaměřena na příběh kouzelnické školy v Bradavicích. Do dopoledního výukového bloku byl zařazen také program s prvky zážitkové pedagogiky. „Děti byly velmi nadšené jak z programu, tak i z toho, že si zopakovaly i učivo – prý konečně pochopily zlomky,“ komentuje sociální pracovnice OSPOD zpětné vazby od rodin. Během celé akce byl kladen důraz na individuální práci se specifickými potřebami každého účastníka. „Žáka jsem si vzal mimo na lavičku, kde jsem se snažil zjistit, co se stalo. Potom, co mi přišla pomoct jedna lektorka, která už je vystudovanou učitelkou a učí,“ popisuje individuální přístup k dětem lektor Filip. Koncept letní školy je založen na doučování v tandemu, ve kterém lektoři (dobrovolníci) kooperují a domlouvají se na průběhu jednotlivých částí programu. Pod vedením organizátorů si tak dobrovolníci s různou úrovní zkušenosti mohli prohloubit kompetence v oblasti lektorské práce. „Měl jsem tu možnost vyzkoušet doučovat s více lidmi (lektory), na které jsem se mohl v průběhu letní školy spolehnout, že mi pomůžou, když bude třeba,“ komentuje vztahy s kolegy lektor Filip. „V náročnějších chvílích jsme měli to štěstí, že jsme si mohli postěžovat kolegům, nebo si k nim zajít pro radu. Navzájem jsme se podporovali, doplňovali kofein a cukr, a ono to nakonec stálo za to,“ lektorka Eva hodnotí dění v terénu.

Prostřednictvím zážitkového programu si mohli lektoři přiblížit také svět, který je pro děti z letní školy každodenní realitou. Zajímavou součástí programu bylo například sdílecí kolečko, ve kterém lektoři společně s dětmi sdíleli vlastní myšlenky a emoce. „Jako velké plus se mi líbily ty reflektivní kolečka po obědě. Každé dítě tam mohlo vyjádřit svůj názor nebo se klidně i svěřit,“ vyzdvihuje reflektivní aktivity lektorka Anna. Prostřednictvím hry „Medvídci“ si děti vyzkoušely například první pomoc. Aktivita měla za cíl pomoct dětem překonat obavy z návštěvy nemocnice a objasnit fungování orgánů v lidském těle. V závěru letní školy malí účastníci mohli realizovat různé experimenty a čekal je také kouzelný poklad.

„Na dětech z prvního turnusu jsem pozorovala, že je letní škola baví. Jednou mi to bylo dokonce výslovně řečeno a setkala jsem se i odmítnutím přestávky během učení,“ popisuje zkušenost lektorka Gabriela. Prostřednictvím společného úsilí všech účastníků se podařilo vytvořit prostor, ve kterém děti mohly zažít úspěch v bezpečném prostředí a na základě partnerské spolupráce uspokojit svoje individuální potřeby. „Ráda bych z celého srdce poděkovala, děti celý týden chodily domů nasycené, spokojené, nadšené… („Mami příští rok půjdeme zase, už jsme si to domluvili"),“ posílá pozdrav všem aktérům letní školy maminka žáků Mikuláše a Julinky.

Lenka Ďulíková, doktorandka na katedře SocPed