Jak SocPed napomáhá rozvoji inkluze na Ukrajině?

Katedra sociální pedagogiky MU je součástí různých projektů na Ukrajině od roku 2011. Nejprve jsme působili na Krymu, kde jsme se soustředili na rozvoj témat multikulturní výchovy, neboť krymský poloostrov je mnohonárodnostní oblast a tato skutečnost se promítá i do prostředí škol. Po anexi Krymu jsme byli nuceni se přesunout do centrální oblasti, blíže Kyjevu a další projekty se nesly v duchu inkluzivního vzdělávání.

29. 11. 2019

Projekty a vize

Školství na Ukrajině je od roku 2017 ovlivňováno myšlenkami inkluze, která v tomto kontextu znamená podpořit každé dítě dle jeho maximálních možností. Na rozvojových projektech velice úzce spolupracujeme s nevládní organizací Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a pracovníci naší katedry i experti z praxe již pátým rokem přinášejí svoje znalosti a dovednosti na východ Evropy. Již byly realizovány semináře dramatické výchovy, studentské samosprávy, kvality ve vzdělávání a internacionalizace. Většiny realizovaných seminářů se účastní posluchači z praxe, učitelé, psychologové, sociální a speciální pedagogové ze škol a školských poradenských zařízení. Cílem naší spolupráce je mnohostranná podpora ukrajinského školství a i čeští přednášející se mohou od ukrajinských kolegů mnohému přiučit. Projekty, které realizuje přímo naše katedra se soustředí na podporu vysokých škol. Tento rok máme třetí projekt, který se soustředí na rozvoj dvaceti pedagogických univerzit. Organizujeme mezinárodní studijní exkurze a na základě aktuálních trendů ve vzdělávání,  požadavků a potřeb zaměstnanců ukrajinských univerzit realizujeme přednášky a workshopy, na kterých se snažíme představit příklady dobré praxe v ČR a v Evropě. Smyslem podpory vysokých škol je to, že změna musí probíhat na všech úrovních společnosti, ve všech stupních škol. Věříme, že jaká bude škola ovlivní to, jaká bude společnost. Zároveň hrozí, že jaká je společnost, taková bude škola. Jestli škola vychovává vazaly a ne otevřené, vnímavé a citlivé lidi, tak tito nesamostatní vazalové se pak často objevují ve společnosti. 

Poradní kruhy s pedagogy v praxi

Od jara 2018 jsem třikrát navštívila Ukrajinu s cílem představit praxi poradních kruhů. V kruhu od té doby sedělo přes 250 lidí pracujících ve školství. V minulém roce jsme realizovali kruhy s lidmi pracujícími v Kyjevě a kyjevské oblasti, tento rok jsme se přesunuli na jih země a v kruhu seděli profesionálové ze tří regionů (Chersonská, Mykolajevská a Odeská oblast). První workshop v dubnu 2018 jsem chystala společně s Joe Provisorem. Na tomto místě musím přiznat, že se nejednalo o žádný tréning (k tomu ani nemám dostatek zkušeností, ani kvalifikaci), ale jen ochutnávku a představení praxe, která je lidem vlastní, ale z nějakého důvodu na ni zapomněli. Všechny semináře se nesly v duchu tématu inkluze ve vzdělávání a neznám jinou více inkluzivní praxi, která má potenciál vnést partnerskou a respektující strukturu do světa hierarchie a moci, kterou si ze škol většinou pamatujeme.  Kouzlo kruhů je v tom, že praxe je velice flexibilní, a i když naši hostitelé na Ukrajině měli na každém místě jiné podmínky (pauza na oběd byla každý den v jiný čas, prostory byly různé), nebyl zásadní problém se podmínkám přizpůsobit. Návštěvníci seminářů sdíleli, že sedávají v kruzích, ale propojení postupu councilu s tématem rovnosti ve školství dávalo celému tématu inkluze nový rozměr. 

A jak probíhá ochutnávka councilu, když ji facilituji? Zjistila jsem, že každou návštěvu mám více zkušeností a odvahy, jsem méně nervózní. Stále se mám co učit, moje soustředění (minfullness) vyruší každá drobnost, ale snažím se nepolevovat, a i když facilituji sama, po každém semináři se snažím o písemnou reflexi toho, co proběhlo. Není neobvyklé, že někomu z účastníků začne zvonit v průběhu sdílení telefon, lidé ztrácejí pozornost a někdy se začnou spolu bavit. Jak můžeme vyžadovat pozornost od dětí ve škole, když sami nejsme schopni ji udržet, byť hodinu a půl? Na druhou stranu často zní příběhy, které reflektují velice náročné profese v jejichž centru jsou děti, rodiče, kolegové a málo kdy samotní pomáhající pracovníci. Není neobvyklé, že vidíme slzy a skoro po každém příběhu vyjadřují svědkové své souznění se slyšenou zkušeností. V kruhu slyšíme ruštinu, ukrajinštinu, ale i češtinu. Moje výhoda tkví v tom, že mluvím rusky, i když mám k dispozici tlumočnici a ukrajinsky nerozumím na 100%, nepotřebuji překlad. Praxe mi ukazuje, že není podstatné, jestli všichni sedící v kruhu mluví stejným jazykem, důležitá je možnost sdílení a podpora komunity kruhu. A jak zní zadání (prompt): sdílejte moment z vašeho života, kdy jste měli pocit, že vaše intervence byla úspěšná, kdy vaše terapeutické či pedagogické působení opravdu zasáhlo ten správný cíl. Všimla jsem si, že pedagogičtí pracovníci nemívají příležitost mluvit o své práci, reflektovat náročné pracovní podmínky a sdílet radosti i strasti profese. Není to jen příklad Ukrajiny, ale i v České republice málo pečujeme o ty, kteří věnují svůj profesní život našim dětem. Dluh, který by mohl být s pomocí councilu menší.


Poradní kruh (v orig. council) je prastará forma a současně moderní postup nehierarchické práce se skupinou, který je založen na vzájemném sdílení prožité zkušenosti. Kořeny poradního kruhu nalezneme v přírodním světě, napříč různorodými kulturami a náboženstvími. Poradní kruh neslouží k napravování věcí či prosazování pravdy, touto praxí získáváme příležitost budovat vzájemné vztahy, sdílet zkušenosti a prožívat opravdovost komunity.

Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info