Doučování

Základní informace

Rádi bychom vám představili projekt doučování dětí v sociálně znevýhodněném prostředí, který katedra Sociální pedagogiky MU realizovala jako nepovinný předmět od roku 2002. V roce 2016 se vzhledem k pozitivním výsledkům tohoto projektu podařilo doučování zavést i jako povinný předmět (praxe studentů).

Povinný předmět doučování

Studenti z pedagogické fakulty mají předmět pod názvem Asistentská praxe povinný a to dva semestry. V případě, že se chtějí účastnit doučování i mimo povinný předmět, mohou si zaregistrovat předmět nepovinný.

Volitelný předmět doučování

Předmět doučování dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí si mohou zaregistrovat nejen studenti Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, ale i studenti ostatních fakult. Díky tomu máme doučující např. z filozofické, přírodovědecké i lékařské fakulty. Tito studenti po splnění všech podmínek předmětu s kódem SO502 získávají nejen dobrý pocit z toho, že pomáhají, ale i tři kredity. Tento předmět mohou opakovat každý semestr, a tedy doučovat během celého svého studia.

Chci doučovat

Záměr a cíl

Studenti během celého roku realizují individuální doučování, jehož cílovou skupinou jsou děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Jsou to děti různých národností, děti se speciálními vzdělávacími potřebami, jazykovou bariérou, děti z azylových domů, dětských domovů apod. Studenti pravidelně připravují žáky a studenty do školy, pomáhají jim při psaní domácích úkolů, vysvětlují vyučovanou látku a snaží se smysluplně naplnit jejich volný čas. To vše probíhá bezplatně, jako sociální pomoc a zároveň praxe studentů.

Studenti navštěvují děti přímo v jejich přirozeném prostředí, nejčastěji u nich doma. Doučování ale také probíhá v neziskových organizacích, kam děti pravidelně docházejí, nebo v základních školách, které navštěvují. Principem doučování je soustavná příprava v předmětech, které jsou pro žáky nejvíce problematické (nejčastěji se jedná o český jazyk, matematiku a cizí jazyk). Studenti, kteří jsou do projektu zapojeni, se stávají nejen lektory, ale také těmi, kteří se o děti skutečně zajímají, povídají si s nimi, podporují je a rozvíjejí.

„Ze začátku jsem nechápala, proč je vůbec na bakalářském studiu povinná praxe, ale po pár setkání mi došlo že je to pro nás možnost, uvědomit si, jestli vůbec chceme být učiteli/asistenty.“

studentka

Všechny citáty studentů nebo rodičů

rodič:

Je to (doučující) velice milý chlapec a domnívám se, že výborný budoucí pedagog. Stále usměvavý, spolehlivý a v doučování předmětů všestranný. Honzík se na něj vždy moc těší a je nám líto, že se už jeho doučování u nás blíží ke konci. Kuba udělal s Honzou kus poctivé práce a díky němu se Honzíkovi zlepšil prospěch. Také má na dítě povzbuzující a motivační vliv a umí jej pěkně pochválit. :-) 

Honza chodí do speciální třídy, má zkrácené vyučování ze zdravotních důvodů
a chybějící hodiny ve škole se musí doučovat doma. Je to pro mě, samoživitelku, velmi náročné. Honzík bývá také často nemocný a doučování je pro něj i z tohoto důvodu nutností.”

studentka:

„Ze začátku jsem nechápala, proč je vůbec na bakalářském studiu povinná praxe, ale po pár setkání mi došlo že je to pro nás možnost, uvědomit si, jestli vůbec chceme být učiteli/asistenty.”

student:

„Prostředí bylo velice přátelské, rodinné a cítil jsem se tam dobře. Z první návštěvy jsem měl sice obavy, jelikož oblast Cejlu není v Brně zrovna nejoblíbenější, ale opak byl pravdou. Co se týká vybavení, tak k dispozici nebyly žádné interaktivní pomůcky nebo elektronika, která by nám umožňovala pestřejší výuku, tudíž jsem si pomůcky vyráběl sám a popř. jsem si přinesl tablet či notebook. Náš vztah byl pěkný, vždy jsme se dokázali domluvit. Pokud byl nějaký problém, tak jsme si zavolali a vlastně je to celé jen o komunikaci. Maminka se o průběh doučování zajímala po každém ukončení procesu. Náš vztah byl určitě důvěrný, z důvodu skvělé komunikace, naslouchání a zájmu na obou stranách. Hned druhé doučování jsme šli do kina, jelikož jsem chtěl navázat lepší kontakt bez tlaku na splnění úkolů a povinností do školy. Žák byl introvert a pesimista. Při sebemenším zaváhání vše vzdával, protože mu chyběla cílevědomost. Myslím, že od první hodiny jsme na tom hodně zapracovali a ke konci si žák věřil a měl touhu něco dokázat a dotáhnout do cíle.”

studentka:

„S rodiči se mi spolupracovalo výborně. Komunikovala jsem s nimi v angličtině, protože česky neuměli. Nikdy se nestalo, že by například doučování zrušili a nedali mi vědět. Bez problému jsem se s nimi mohla domluvit i na přesunutí některé hodiny, vždy byli dostupní na telefonu. Když byla holčička nemocná, hned mi zavolali a domluvili jsme se na jiném termínu.

Zajímali se o to, jak doučování probíhá, někdy  byli i přítomni. Náš vztah bych s jistotou popsala jako důvěrný. Často jsme se společně bavili i o „běžných" věcech, se kterými jako cizinci žijící v ČR potřebovali poradit. Pomáhala jsem jim například překládat některé věci do češtiny, vysvětlovala některé české zvyky apod. Toto doučování pro mne bylo opravdu skvělou zkušeností. Díky tomu, že jsem doučovala v  muslimské rodině pocházející ze severní Afriky, jsem měla možnost poznat jiné lidi, náboženství, kulturu či jazyk.”

studentka:

„Do přípravy na doučování jsem vložila opravdu hodně svého času. Doučovat jsem chodila buď v pondělí, nebo ve čtvrtek. Přípravou jsem většinou strávila celý nedělní večer a čtvrteční dopoledne. Tvořila jsem totiž Matějovi ručně psané pracovní listy, do kterých jsem také kreslila obrázky, které si pak Matěj vybarvoval. Tato práce ale byla odměněna tím, že se Matěj rád učil, rád pracoval, těšil se na hodiny a pracovní listy si pak lepil všude po pokoji. To byl opravdu příjemný pocit.”

studentka:

„Rodina byla velmi ochotná a milá, byla jsem velmi překvapená, jelikož jsem čekala od romské rodiny něco jiného. Vždy mi nabízeli čaj, kafe, vodu a jednou mi dokonce dali koláč a zmrzlinu. Jejich domek je sice malý, ale útulný a všude je čisto. Celá rodina velmi usilovala o to, aby jejich dcera ve škole vše zvládala. Proto, když jsem dnes končila s doučovaním, tak je to velmi mrzelo, jelikož to asi Nikča bez pomoci asistenta na doučování zvládat nebude. Přicházela jsem do rodiny s obavou (Romové), ale celá rodina se ukázala jako velmi slušná vychovaná. Když jsem odcházela, maminka si na mě nechala kontakt, aby mě mohla v budoucnu případně kvůli doučování kontaktovat.”

studentka:

“Obávala som sa negatívnej odozvy pretože som Slovenka, nakoniec však aj samotná maminka bola Slovenka. Trochu som sa tiež obávala toho, že je to teda sociálne slabšia rodina každopádne boli veľmi milí a príjemní. Určite som sa teda zbavila určitého predsudku voči inej sociálne skupine obyvateľstva (voči Rómom).”

Zážitky z návštěv sponzorů

E.N.
Ve Vidě jsme byli 23. 11. 2018 s holčičkou, kterou doučuji, a jejím bratrem, kterého doučuje spolužák. Ve Vidě jsme strávili asi čtyři hodiny, protože děti to bavilo tak, že nechtěly jít ani domů.

Mezi nejoblíbenější atrakce patřila rotující lavička, tornádo, zemětřesná deska a další. Velkým hitem byla světelná nášlapná mřížka, kde jsme strávili hodně času. Bylo super, že jsme mohli hrát společně a dost jsme se u toho nasmáli. K mé smůle byla nejoblíbenější atrakcí rotující místnost, děti z toho byly nadšené a vraceli jsme se tam dokonce několikrát, akorát já už jsem tak nadšená nebyla, protože se mi z toho dělalo trochu špatně.

Využili jsme i stánek s občerstvením k doplnění sil. Celkově jsme si to v centru moc užili a určitě jsme tam nebyli naposled, protože ani za čtyři hodiny jsme nestihli všechno. Podle  mě je to super příležitost dozvědět se hravou formou nějaké zajímavosti a nové informace. Také je to ideální k odreagování a ke zlepšení vztahu s dítětem.

I.T.
V nedávných dnech jsem se s doučovanou holčičkou Terezkou vydala do Vida centra. Terezce se zde hodně líbilo, přebíhala od jednoho exponátu ke druhému a vše si chtěla vyzkoušet. Stihly jsme ještě poslední vědecké divadlo, které pořádají zaměstnanci centra. Nejvíce se Terezce líbila kostra auta, kterou mohla ,,řídit" a také ono divadlo.

N.B.
Ve středu 22. 11. jsme s mou holčičkou na doučování navštívily Vida centrum. Strávily jsme tam spolu přibližně dvě hodiny a Jenni to velmi bavilo, ještě nikdy v podobném centru nebyla. Samozřejmě ji nejvíce zajímaly interaktivní hry, které si mohla sama vyzkoušet a čím větší efekt po zmáčknutí knoflíku nastal, tím byla spokojenější. Takže velké piano, po kterém šlapala a ono hrálo jasně v oblíbenosti zvítězilo.

V. S.
"Společně se Sárinkou jsme navštívily 21. 1. 2019 divadlo Polárka. Když jsem Sárince dala lístky na jednom z našich doučování jako dáreček za to, že je tak šikovná a pracovitá, hned se jí rozzářila očka a o ničem jiném nemluvila. Ještě ten den jsme vybrali, na co půjdeme. Zvítězila Alenka za zrcadlem. Sárinka je moc šikovná slečna, která byla jen na divadelním představení ve škole. Myslím si, že je důležité, aby děti měly nějaký kulturní přehled, divadlo také napomáhá kritickému myšlení a rozvoji fantazie. Přece jen se dá z mnoha příběhů poučit, Sárinka moc ráda čte a myslím si, že její případ to zrovna není. Ovšem i tak bylo moc fajn se po celém půl roku tvrdé práce naučit něco i jiným způsobem než jak ve škole."

Sponzoři

Děkujeme všem našim sponzorům, díky nim se do doučování dostává další rozměr, který přesahuje rámec klasického pojetí výuky